1) Žadatelé, pište prosím sem 2) Šestiplošník = výstraha

Asi bych se na dnešek dívala jinak...

17. listopadu 2011 v 12:22 | Ann |  Postřehy
Jak jsem již kdysi napsala, od 60. let dál mě to vlastně nezajímá, ale i tak myslím, že bych měla věnovat dnešku alespoň jeden krátký článek.



Když se mluví o 17. listopadu, mám smíšené pocity. Jsem z těch ročníků, které "nepamatují" už ani Československo (ani Česko-Slovensko) a konec 80.let je pro mě něco zvláštně vzdáleného. Všimla jsem si, že mnoho mladých autorů mluví o tom období bez nejmenšího nadšení, nedivím se. Máme snad nyní být šťastnější, když si za tenhle stát můžeme sami? A co 1939? Osobně myslím, že 39 je posouván do pozadí, snad protože tehdy se vlastně nic nezměnilo, v 89 se přeci změnilo hodně. Mezi mými známými se teď říká, že bychom zase měli jít s klíčema na Václavák, jen tentokrát bychom raději měli vzít ty klíče na matice 42 mm, není to špatný vtip, ale myslím, že bychom měli počkat na 2014, to bude takové hezké výročí (ale tehdy to asi už vtip nebude)...
Osobně jsem nejhezčí 17. listopad zažila v Aténách před dvěma lety. Seděli jsme s rodiči a několika přáteli, kteří byli s námi, v zahradách pod Akropolí a rozebíali jsme (či spíše oni), že je vlastně výročí, mluvili o komunistech a o tom, jak krásně se to tehdy vyřešilo, ale že teď to stojí za prd. Mussolini kdysi řekl, že lidé jsou již unavení svobodou. Já myslím, že jsou spíše otupělí a neumějí s ní zacházet. Atény, Atény, kde je vám konec? Čechy, Čechy....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama