1) Žadatelé, pište prosím sem 2) Šestiplošník = výstraha

Drahá Johanko

28. listopadu 2011 v 22:46 | Ann |  Postřehy
Krátký dopis mé drahé přítelkyni, první imaginární kamarádce, velké bojovnici a světici, Johance z Arku.



Má drahá Johanko,
víš, že jsi první ženská, která mě v životě inspirovala? Tehdy jsem byla ještě na prvním stupni, takové hodně malé stvoření, to už je opravdu hodně dávno. Pamatuji si, že jsem se tehdy nemohla pořádně smířit s tím, že tě nakonec upálili. Věřila bys tomu? Byla jsi jediná ženská, která v té pitomé době (čti středověku) něco znamenala a uměla, která neseděla doma a nestarala se o děti, která byla tak výstřední, až díky tomu byla jedinečná a známá, a ty ses musela nechat chytit a upálit!
Tehdy mi středověk přišel v mnoha věcech bezva (ve většině, protože jsem o něm moc nevěděla). Takže, když jsem nad tím tak přemýšlela, že ženské jako ty jsou úžasné, začala se mi v hlavě rodit má první povídka, fantasy jako kráva, která mi dnes příjde tak strašná, že na ni radši ani nemyslím. Nicméně, chci aby jsi věděla, že za to můžeš ty. Za to, že jsem začala psát, že jsem do hlavní role obsadila prsatou bojovnici s dlouhým mečem, že jsem se od té doby cíleně nesoustřeďovala na učení a místo toho jsem vymýšlela povídku. Takže za to budeš moci ty až a) napíšu bestseller; b) mě vyrazí z gymplu; c) skočím pod vlak, protože ten můj brak nikdo nečte; d) naučím se střílet ze samopalu; rozumíme si, Johanko?
Dnes se na svět dívám jinak. Nemám ráda středověk, jsem alergická na prsaté bojovnice, nepíšu fantasy, nemám ráda ženské protagonistky (což o to, jako vedlejšáci jsou ženské bezva, ale hlavní hrdina prostě musí být chlap). A ještě něco, aby sis toho o sebě moc nemyslela, téměř jsem na tebe zapomněla až do chvíle, kdy jsem začala přemýšlet o TT, popravdě, musela jsem se hodně zamyslet, než jsem si vzpomněla, že mám starou dobrou kamarádku Johanku. Musím však tobě a tisícům nešťastnic, které skončili na hranici, vzdát poctu, protože inkvizice je jedna z věcí, kvůli kterým nemám ráda středověk (dokonce mi jeden čas vadily i četné skvostné kostely v našem velehistorickém městě, tak moc mi vadily církve a vymyté mozky tehdejších lidí).
Jak se tedy dívám na svět dnes? Mám ráda 19. a 20. století, i když ne zrovna kvůli emancipaci žen a odklonu od víry (ale taky příjdou vhod). Mé ženské postavy, pokud se snažím je mít ráda a zároveň je mít ve středu dění, nejsou moc hezké, nemají žeskou postavu, nejsou typ, do kterých se někdo zamilovává, a pokud, jsou nesnesitelné. Jedna z nich dokonce byla v armádě (popravdě, v té povídce byla ještě před ní jedna atraktivní hraběnka, kterou jsem nechala pár set mil daleko za protagonistou, i když jsem ji měla ráda, zbavila jsem se jí ještě radši), s povídkou jsem se trochu sekla v momentu kdy jsem přemýšlela, jak slečnu nepostavit před polní soud (jsem realista).
Prolnu na okamžik světy, ve kterých jsem žila a ty, ve kterých žiji. Čarodějnice jsou třídním nepřítelem. Jsou nebezpečné. Mohou být všude, mohou být mezi vašimi nejbližšími. Dávejte si na ně pozor! Pokud myslíte, že je ve vašem okolí čarodějnice (nebo i víc), neváhejte a jděte ji nahlásit na úřad. Čarodějnice musí být vyhledány, odděleny od normálního slušného obyvatelstva a zničeny. Mohou vážně ohrozit to, zač bojujeme - krásu, lásku, svobodu (pročež je odvlečeme, zmučíme a zohavíme v mučírnách a nakonec bez řádného soudu upálíme, eventuelně spálíme, zastřelíme, zardousíme, oběsíme, nehodící se šktněte, hodící se dále nedoplňujte). Spojme své síly a zbavme se tohoto ohavného třídního nepřítele!
Čarodějnice jsou skutečně symbolem třídního nepřítele. V minulosti po boku krys, černých koček, netopýrů, ateistů a Židů. V bližší minulosti v pozadí za krysami, ateisty a Židy, ještě později daleko za Židy. Dnes bych čarodějnici označila za dámu, která vybočuje z řady. Takovou, kterou ostatní považují za švihlou, šílenou, jinou. Na kterou dělají "hony", jakožto na někoho odlišného, protože odlišnost vždy bude pro společnost zlem a bude za ni TREST.
Johanko, ještě jednou ti děkuji, že jsi mi i dnes, po těch letech co se známe, poskytla dostatek inspirace, duševně jsi mě podpořila a pomohla mi podělit s ostatními o své myšlenky. Občas si popovídám s dávno mrtvými lidmi (není to znak čarodějnictví, že ne?), ale až na tebe a jedinou další výjimku to bývají samí muži (Proč? To mám takové depky, že jsem sama?). Doufám, že se máš dobře, zase se někdy ozvi.
Srdečně zdraví
tvá Ann
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 K. K. | 29. listopadu 2011 v 4:31 | Reagovat

Můžu tě poprosit o ozdobu? zabere to jen pár vteřin a moc mi to pomůže.. díky předem a omlouvám se za spam...http://vanocni.datart.cz/kristyna-n--si-preje-smartphone-nokia/

2 King Rucola King Rucola | Web | 29. listopadu 2011 v 4:47 | Reagovat

Zaujimave. Ja mam sice iny nazor na tu pani, (Ja radsej tu ich - Francuzov - Marianne) ale paci sa mi, ze ju nazyvas prsnata. Co tak este HM Elisabeth prva a Kaiserin Maria Terezia? (Jedna mala vraj ovciu, druha zase velku otvorenu, podla poctu deti.) Carodejnice ste vsetky, co nam pletete hlavu a uvadzate hormony do chaosu.

3 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 29. listopadu 2011 v 6:35 | Reagovat

Pěkné. Neviděla jsem zatím, že by někdo psal články formou dopisů. Zajímavý nápad... :))

4 Lukky Lukky | Web | 29. listopadu 2011 v 9:02 | Reagovat

Fakt super nápad :)

5 EN EN | Web | 29. listopadu 2011 v 9:09 | Reagovat

Nápad se cení, to bez pochyby. Obsah, abych byla upřímná, se mi moc nelíbí, tedy některé jeho části, ale jsou to tvá slova, takže ti do toho nemohu mluvit, mám jen určitý pocit, který to ve mne vyvolalo a to není ani moc, ani málo. Na hranicích nehořely jen ženy, ale nakonec i muži, muži z řad církve i šlechty, když někdo zatoužil po majetku, bylo obvinění ze spolku s ďáblem, prostředkem jak jej získat.

6 Divoké Vepřecí Divoké Vepřecí | Web | 29. listopadu 2011 v 10:28 | Reagovat

To je moc pěkné.

7 sestiplosnik sestiplosnik | 29. listopadu 2011 v 15:05 | Reagovat

[5]: Já vím, vzpomněla jsem si na to, ale psala jsem o honu na čarodějnice a přišlo mi, že kdyby se přidala i mužská část obětí, dalo by se to spíše označit jako hony na kacíře. Na ten majetek jsem si vzpomněla také, ale příliš pozdě a už jsem nechtěla přidávat další myšlenky. Děkuji za názor :)

8 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 0:21 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama