1) Žadatelé, pište prosím sem 2) Šestiplošník = výstraha

Hradubice 24/1

6. prosince 2011 v 17:22 | Ann |  Výtvory
V Hradubicích březen a jedna z diskuzí na téma: "politika protektorátu a proč nemít rád Čechy/Němce"



Náhle tu byl březen. V protektorátu se oteplilo a bylo nám jasné, že jinde v Evropě brzy začnou mohutné ofenzívy. Theo sice prohlašoval, že o nic nepřijdeme, ale já pociťoval jistou melancholii. Chtěl jsem pro Říši něco udělat - vždyť od doby, co jsem byl zde jsem byl zcela neužitečný. Jenže, co se Hradubic týče - je jen jeden směr, kterým se tady převeluje. Jen do města, ne ven. Ani jsem se o nic nepokoušel. Von Harmel se na mě sice už nedíval skrz prsty, protože už byli od té doby horší přehmaty, ale dokázal jsem si živě představit trapné ticho, jaké by nastalo, když bych vyjádřil přání o přeložení.
V těch dnech jsem především vysedával U Slavíka, pil kávu, pročítal hlášení, připaloval procházejícím mladíkům a přemýšlel, zda to nejsou partyzáni, či jsem vedl dlouhé rozhovory s Englesem. Ke svému překvapení jsem zjistil, že Engles nesnáší dokonce i sudeťáky.
"Jsou to podrazáci, flákači a podlézavý mrchy."
"Ano, ale jsme jim leccos dlužní."
"Spíš oni nám. Kde by byli bez nás?" Neodpověděl jsem hned, protože jsem musel potlačit nelibost - měl jsem sudetskou babičku.
"V Československu?"
"Přesně! A teď se budou cpát do vlády!"
"No někdo tam být přeci musí." Karel Slavík přede mne postavil další kávu a okamžitě se vzdálil. V poslední době se mi nějak vyhýbal. Asi to bylo proto, že jsme většinou měli kavárnu pro sebe. Ptali jsme se na to Ester, která měla velice dobrý vztah s Englesem a mohla si dovolit říkat téměř vše:
"Nechceme vypadat jako prašivý kolaboranti, a poslat vás do... Říše, to si zase nedovolíme."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama