1) Žadatelé, pište prosím sem 2) Šestiplošník = výstraha

A bude slaná!

11. ledna 2012 v 19:20 | Ann |  Postřehy
Nikdy jsem nebyla mstivá. Mám k tomu jednoduchý důvod: Vhledem k životním zkušenostem jsem si jistá, že by se to určitě obrátilo proti mě. Však on jim to život vrátí!

Ve válce: rozhodnost
Po porážce: vzdor
Po vítězství: velkomyslnost
V míru: dobrá vůle
Winston Churchill



Nebyla jsem mstivá, přesto jsem pomstu nikdy neodsuzovala. Chápala jsem, že k tomu má někdo asi opravdové důvody, ale mě nikdo neprovedl nic takového, abych měla důvody či příležitost se mstít. Já vlastně ani nevím, jak se má člověk mstít. Má se, i když třeba jen dočasně, snížit na úroveň protivníka? Ať už je to jakkoliv, jestli jim to přinese to správné zadostiučinění a radost z dobře odvedené práce, já to nikomu rozmlouvat nebudu. Tak si říkám, je to naprosto úžasné, tyhle témata - když píšu, vzpomínám si na spoustu věcí, na které jsem napůl zapomněla.
Vzpomínám si, když jsem před mnoha lety koukala na Fullmetal alchemist, pociťovala jsem k Martě poměrně velké sympatie, zato Edův přístup mi, v těch několika epizodách kdy to tam řešili, přišel trochu zabedněný a téměř ignorantský. Je to hodně individuální. Vlastně jako celé to anime.
Připomnělo mi to také Saturnina. To byl naprosto rozkošný a geniální příklad mstění se. "Dědečku, přinesl jsem ti ty červy," a podobně.
Pomsta je skvělé téma pro příběhy, literaturu, mytologii a já ještě nevím pro co ještě. Ale pro život ani pro dějiny to není pěkné ani dobré téma. Někdy je opravdu nebezpečné, když se důležité věci stávají zároveň i osobními (nebo naproti tomu, že jsou důležité).
Čistě náhodou teď mám na stole i 1.díl Churchillovy 2.světové a dovolím se zmínit, mimo spoustu jiných příkladů z té knihy, trochu o Edenovi, ministru zahraničí, který právě, těsně před anšlusem Rakouska, podal demisi: labourista Attlee upozorňuje, s jakým nadšením to berou v Itálii - jako Mussoliniho další skvělé vítězství (ano, vítězství to bylo, ale Chamberlainovo, protože ten ho z úřadu vyštval), Churchill k tomu ve svém projevu přihazuje, že Mussolini dovedl krevní mstu na Edenovi k vítěznému konci. Vím, nacpu je všude.
A když už jsme u krevní msty a Italů.... Víme (či spíše nevíme) své o té italské mafii ve Státech ve 20.letech, že? Byli to ale milí lidé, takoví rodině založení a oddaní.
A co dodat k té fotce? Snad jen: Trocký, pomsta bude sladká. Nicméně, jak Trockij řekl: "Pomsta historie je mnohem silnější, než pomsta nejmocnějšího generálního sekretariátu." Takže já to opravuji: Staline, pomsta bude sladká!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 11. ledna 2012 v 19:36 | Reagovat

Pěkný článek (jeden z těch, které vyčuhují nad hromadu nezáživných :)) a zajímavý blog. Nojo, každý i do článku na téma týdne napasujeme "to svoje", ale myslím, že tady se to opravdu hodí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama